Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza miskoncepcí v první pomoci u pedagogů a veřejnosti v ČR
Křečková, Adéla ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
První pomoc je definovaná jako soubor jednoduchých opatření vedoucí k omezení rozsahu a důsledků ohrožení zdraví či života. Její poskytování by se mělo řídit platnými postupy vydávanými každých pět let Evropskou resuscitační radou (ERC) a jsou uvedeny v tzv. Guidelines. Přestože jsou zde postupy přesně definované, v populaci jsou stále silně zakořeněny některé nesprávné postupy a mýty, jež mohou zásadním způsobem ovlivnit zdraví zraněné osoby, nebo dokonce způsobit její úmrtí. V této diplomové práci jsou tyto nesprávné postupy souhrnně nazvány jako miskoncepce. Cílem této diplomové práce je analyzovat miskoncepce vyskytující se napříč českou běžnou a pedagogickou veřejností, jejich rozšíření a zdroje, odkud pocházejí, a následné srovnání těchto poznatků s výsledky Zvěřinové (2018) získanými od pedagogů českých základních škol a gymnázií. Vedlejším cílem byla analýza výskytu miskoncepcí u respondentů z běžné veřejnosti, kteří během svého života absolvovali nějaký kurz první pomoci, případně jak ovlivňuje rozsah absolvovaného kurzu, nebo období, v jakém kurz absolvovali, jejich znalosti. Též jsme zjišťovali míru proškolení v první pomoci na všech stupních vzdělávání. Výzkum byl proveden pomocí internetového dotazníku, jehož hlavní část tvořilo 10 modelových situací, u kterých respondenti rozhodovali...
Analýza miskoncepcí v první pomoci u pedagogů a veřejnosti v ČR
Křečková, Adéla ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
První pomoc je definovaná jako soubor jednoduchých opatření vedoucí k omezení rozsahu a důsledků ohrožení zdraví či života. Její poskytování by se mělo řídit platnými postupy vydávanými každých pět let Evropskou resuscitační radou (ERC) a jsou uvedeny v tzv. Guidelines. Přestože jsou zde postupy přesně definované, v populaci jsou stále silně zakořeněny některé nesprávné postupy a mýty, jež mohou zásadním způsobem ovlivnit zdraví zraněné osoby, nebo dokonce způsobit její úmrtí. V této diplomové práci jsou tyto nesprávné postupy souhrnně nazvány jako miskoncepce. Cílem této diplomové práce je analyzovat miskoncepce vyskytující se napříč českou běžnou a pedagogickou veřejností, jejich rozšíření a zdroje, odkud pocházejí, a následné srovnání těchto poznatků s výsledky Zvěřinové (2018) získanými od pedagogů českých základních škol a gymnázií. Vedlejším cílem byla analýza výskytu miskoncepcí u respondentů z běžné veřejnosti, kteří během svého života absolvovali nějaký kurz první pomoci, případně jak ovlivňuje rozsah absolvovaného kurzu, nebo období, v jakém kurz absolvovali, jejich znalosti. Též jsme zjišťovali míru proškolení v první pomoci na všech stupních vzdělávání. Výzkum byl proveden pomocí internetového dotazníku, jehož hlavní část tvořilo 10 modelových situací, u kterých respondenti rozhodovali...
Faktory ovlivňující ochotu poskytnout laickou první pomoc jako modelový příklad prosociálního chování
Havlová, Andrea ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Dvořáková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice prosociálního chování a altruismu. Cílem prosociálního chování je pomoci druhému jedinci. Altruismus bývá řazen do prosociálního chování a organismus altruistickou pomoc často vykonává na úkor sebe samotného. Význam prosociálního chování je demonstrován na modelovém příkladu poskytování první pomoci. Kapitoly následně shrnují základní informace o laické první pomoci a jejím vlivu na řetězec přežití u postiženého, a to se zaměřením na faktory, které mohou poskytnutí první pomoci ovlivnit. Hlavním cílem práce bylo vytvořit rešerši z odborných původních zdrojů na dané téma a zejména sestavit ucelený přehled zmíněných faktorů. Chování člověka v daných situacích může ovlivnit mnoho různých fenoménů. Mezi nejčastější patří efekt přihlížejícího, příbuznost či emoční vazba k postiženému, znalost správných postupů první pomoci, míra stresu a věk zachránce. Velmi významným faktorem je především přítomnost nebezpečí, které z evolučního hlediska souvisí i s dimenzí znechucení (disgustu) ve spojitosti se strachem z vlastního zranění či nákazy infekční chorobou a souvisejícím snížením biologického fitness jedince.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.